Ano, bude nejhůř

Jak by mohlo vypadat zpravodajství v nové soukromé televizi ANOva v roce 2022 půl roku po dalších volbách.

„Dobrý večer, vážení televizní diváci, vítáme vás u naší hlavní zpravodajské relace. Jako první se budeme věnovat dalšímu úspěšnému zásahu proti daňovým podvodníkům, který dnes nad ránem provedla zásahová jednotka Celní správy pod velením maršála Šlachty. Jak nám sdělil mluvčí vyšetřovací skupiny, generál Ištván, vyšetřovatelé odkryli další kauzu s daňovými úniky, k nimž docházelo od podzimu minulého roku: (gen. Ištván) „Již v září loňského roku nás uvědomělí občané informovali o nelegálním prodeji zemědělských plodin bez účtenek. Nasazením operativní techniky bylo zjištěno, že osmašedesátiletá Barbora Vopršálková na svém tříarovém pozemku pěstovala mrkev a další kořenovou zeleninu, kterou dále prodávala svým známým a sousedům. Naši vyšetřovatelé za použití odposlechů, sledováním pohybů finančních toků na sporožirovém účtu zadržené a především za využití pracovníků-provokatérů z řad Pomocné stráže Celní správy zadokumentovali pohyb takovéhoto nezdaněného zboží v celkovém objemu 21.863 korun, čímž vznikla škoda na daních ve výši přibližně 3 tisíce korun, díky čemuž by například společnost AgroSTAV mohla postavit další dvě cihly na novém památníku úspěchů Celní správy.“ Tolik generál Ištván k celému případu. Jak se nám podařilo, nahlédnutím do spisů, zjistit, tak parazit Vopršálková několikrát i darovala vypěstovanou mrkev a petržel svým praneteřím, které ovšem dar nepřiznaly a tím neodvedly darovací daň. Na přímý dotaz našeho reportéra Komárka, odpověděl přímo maršál Šlachta: „Případ daňových úniků z darů paní Vopršálkové jsme zrealizovali současně se zásahem v Dolní Lhotě. Prakticky ve stejný okamžik, zcela koordinovaně zasáhly naše jednotky na všech třech místech. V případě paní Vopršálkové byla využita zásahová jednotka, neboť z odposlechů bylo patrno, že je ochotna použít zbraň, neboť jednomu ze svých synovců odpověděla na dotaz, jestli se nebojí sama v tom svém baráčku na konci vesnice, že nebojí, že má v kuchyni vedle kamen vidle a těma by případnou nezvanou návštěvu hnala. Praneteřím paní Vopršálkové již bylo sděleno obvinění z krácení daně a soud na ně již uvalil vazbu. Jí samotné pak bude sděleno obvinění z tohoto trestného činu a též i z trestného činu útoku na veřejného činitele, po té, co ji propustí z ARO nemocnice na Bulovce, kam byla s těžkým infarktem převezena.“ (redaktor Komárek): „Hovořil jste, pane maršále, o útoku na veřejného činitele. Zatýkání neproběhlo úplně hladce?“ (maršál Šlachta): „Bohužel, při zásahu v domě paní Vopršálkové naši chlapci si sice dokázali ohlídat vidle opřené vedle kamen, ale nikoli už přímo paní Vopršálkovou, která po explozi třiceti sedmi ohlušujících granátů se vrhla na jednoho ze zasahujících příslušníků a bezvládně mu spadla na nohu, čímž mu způsobila těžký výron kotníku.“

Celou kauzu dalšího odhaleného parazita budeme na ANOvě sledovat a jistě vám brzy přinesem další závažné informace.

Nyní k dalším zprávám.

AgroSTAV vyhrál tendr na dostavbu dálnice D7 mezi Slaným a Lotouší v délce 7 kilometrů. Jak nám potvrdila ředitelka ÚOHS, paní Krnáčová, tendr na stavbu v hodnotě 700 miliard korun proběhl zcela transparentně a v naprostém souladu se zákony. Vítězem se stala jediná firma, která splňovala vypsaná kritéria a současně navrhla nejnižší cenu. Při té příležitosti sdělila televizi ANOva, že se chystá nový tendr na výstavbu osmiproudé dálnice mezi Strakovou akademií a Čapím hnízdem, aby školní zájezdy měly bezpečnější přejezd z exkurze v sídle vlády do jediné dotačně zcela čisté farmy Čapí hnízdo. Vláda tak plní další ze svých programových bodů – zvýšení bezpečnosti dětí na cestách. Na dotaz, jaká kritéria jsou to tentokrát, odpověděla ředitelka ÚOHS Krnáčová: „Hlavním kritériem, stejně jako u dostavby Dé sedmičky je opět příslušnost pod holding Agrofert, který od roku 2018 ovšem již nevlastní pan předseda vlády, ale jeho děti, čímž se vyhneme střetu zájmů. V tomto případě se vyhneme i možným obviněním z korupce, neboť holding Agrofert, jak známo, korupční praktiky nepoužívá, protože má dostatečnou podporu již z nejrůznějších dotací. Druhou podmínkou bylo vítězství v některém z pěti posledních tendrů na dostavbu dálniční sítě, což v tuto chvíli splňují pouze firmy AgroSTAV a AgroSILNICE. Již jsem slyšela i námitky od některých konkurenčních stavebních firem, že tyto podmínky jsou neregulérní, ale my si myslíme, že jim vůbec nic nebrání nechat se Agrofertem koupit.“ Jak vidíme, naše vláda skutečně plní své sliby nejen o rozšíření dálniční sítě, ale i sliby o zajištění větší bezpečnosti dětí na cestách.

K dalším zprávám.

AgroCHARITA zpracovává plán na zajištění svačin dětí ze sociálně slabých rodin. A my už máme na telefonu ředitelku charitativní organizace AgroCHARITA, paní Šlechtovou: (redaktor) „Dobrý večer paní Šlechtová. V čem spočívá vlastně celý program na zajištění školních svačin pro děti ze sociálně slabých rodin?“ (Šlechtová) „Dobrý večer vám i televizním divákům, pane redaktore. Celý tento program, který jsme si pracovně nazvali Kobliha do každé třídy, spočívá v tom, že si od našich hejtmanů zjistíme, kolik dětí splňuje tato kritéria a na základě těchto čísel pak objednáme příslušný počet koblih, které pak každý školní den kolem deváté hodiny necháme rozvézt do jednotlivých škol.“ (redaktor) „Paní ředitelko, ale to může být akce dosti nákladná a nejspíše i logisticky velmi náročná. Máte již nějak ošetřeno, kde vlastně na celou akci vezmete peníze a jakým způsobem zajistíte distribuci do jednotlivých škol?“ (Šlechtová) „Pane redkatore, my v tomto směru velmi úzce spolupracujeme s přepravní službou AgroPPL, která již beztak do škol rozváží každý den AgroNOVINY využívané při hodinách občanské výchovy, takže několik desítek koblih navíc jistě zvládne tato přepravní společnost bez nejmenších problémů. Pokud jde o financování celé akce, nějaké peníze již máme na celý projekt připravené, jde o výnos z prodeje majetku Barbory Vopršálkové, kdy dnes v poledne dům i přilehlou zahradu za 70 tisíc korun koupila společnost AgroEXEKUCE. A my z tohoto prodeje získáme pro naši charitativní činnost celou polovinu. Odhadujeme, že bude potřeba denně rozvézt po celé republice asi 90 tisíc koblih. AgroPEKÁRNY nám nabídly výrobu tohoto počtu koblih za částku 9 milionů korun. Od vlády pak máme příslib na dotaci ve výši dvě miliardy korun pro příští školní rok. Když si představíme, že je přibližně 200 dní, kdy chodí děti do školy, tak tato dotace bez problému bude stačit pro jeden školní rok. Pokud se pak akce osvědčí, rádi bychom v ní pokračovali i v dalších letech.Samozřejmě, pane redaktore, to celé závisí ještě na tom, jak se k této mimořádné položce státního rozpočtu postaví Parlament, ale my si myslíme, že uvedená dotace nakonec schválená bude, protože nevěřím, že by náš Parlamet byl tak asociální, že by chtěl šetřit na chudých dětech.“ (redaktor) „Paní Šlechtová, některý divák by mohl namítnout, že při zacházení s prostředky od státu by mělo být vypsáno výběrové řízení. Jak máte ošetřeno, aby podobné námitky nemohly vzniknout?“ (Šlechtová) „Pane redaktore, děkuji za tuto otázku. Jistě, že by někdo toto mohl namítnout, ale my pracujeme s filozofií, že jediná společnost, která se nepohybuje v korupčním prostředí je z holdingu Agrofert, který žije z dotací a korupci nemá v nejmenším zapotřebí. Někomu se může zdát přemrštěná cena za koblihu, ale musíme si uvědomit, že oněch 90 tisíc koblih denně půjde nad plán výroby společnosti AgroPEKÁRNY a tudíž na ně žádnou dotaci nedostanou. A nejen to. AgroPEKÁRNY jsou jedinou společností, pro něž je AgroPPL ochotno jezdit v rámci pravidelného, státem dotovaného, rozvozu AgroNOVIN.“ (redaktor) „Paní Šlechtová, děkuji vám za vysvětlení a přeji pěkný večer.“ (Šlechtová) „Pěkný večer vám i divákům i Andrejovi.“

(Jména použitá v článku jsou vymyšlená a až na osobu pana Andreje Babiše nezobrazují žádnou reálnou osobu. Jakákoliv shoda s reálnými osobami je tak jen a pouze čistě náhodná)

. . .

Přitažené za vlasy? Bezpochyby. Nereálné? Ne tak docela. Již dnes totiž existují firmy, které žijí jen a pouze a výhradně z dotací. Z dotací, které ale ne každý může dostat. Současný trend nastavování dotací k tomu a onomu, stejně jako trend šmírování všeho (od stavu pokladny živnostníků, přes registr bankovních účtů, zdravotní registr, registr toho a onoho, příval zákazů, co smíte a co nesmíte ve svém soukromém podniku dělat …), může jednou skutečně přerůst v to, že dojde k přejmenování naší země na Česká AGROrepublika. Za potlesku těch, kteří rádi slyší, že živnostník je zloděj, kuřáci jsou bezohlední, řidiči kamionů jsou „prasata“, starostové jsou zkorumpovaní a další a další podobná hesla (tím netvrdím, že žádný živnostník není zloděj, žádný kuřák není bezohledný …. jen se mi nelíbí ta generalizace), nám pak někteří lidé, kteří jsou dnes u moci začínají ve jménu páchání dobra opět utahovat šrouby. A vězte, že to není jen Andrej Babiš, u něhož si myslím, že jemu jde především o likvidaci drobných živnostníků a posílení obchodní síly jeho Agrofertu, ale jsou to mnozí další, kteří mají v hlavě utkvělou představu jakéhosi až mesiášství a že jen oni vědí nejlépe, co každý z nás doopravdy potřebuje a chce.

Za rok tu jsou nové volby do Parlamentu, volby, které by mohly zvrátit naznačený směr. A já všechny prosím, především kvůli vám samotným, dříve, než půjdete volit, zamyslete se, co je skutečnou prioritou. Nenechte se nalákat na pseudoproblémy, které neexistují, které prostě někdo vymýšlí, abychom se jimi zabývali a uniklo nám to podstatné, naše postupné zotročování. Nenechte se nalákat ani populisty, kteří slibují jednoduchá řešení (nedávno jsem slyšel člověka, který by otázku imigrace vyřešil natažením drátů kolem hranice; ti, kdo mu tleskají si neuvědomují, že zadrátovaná hranice se nedá překročit zvenčí, ale ani zevnitř!!!). Většinou mají jednoduché řešení, ale jen na jeden jediný problém. A další problémy by pak možná řešili stejně přímočaře a stejně brutálně, jako chtějí řešit problém, který předkládají veřejnosti.

To, co se tu odehrává, ono postupné oklešťování svobod a volnosti, je velmi nebezpečné a je to přímý směr do otroctví. Ano, když jsem hovořil o živnostnících, určitě jsou tací, kteří šidí na daních, nepřiznávají všechno. A je to jejich vina a jejich hanba. Příčinou však je obrovská daňová zátěž, která tu je – vemte si jenom, kdy obvykle bývá tzv. Den daňové svobody, tedy den v roce, do kterého vyděláváte pouze na stát? V posledních letech je to koncem června. Téměř polovinu ze svých příjmů nějakým způsobem, přímo, nebo nepřímo, odevzdáváte státu. Nesmíme zapomenout na administrativní zátěž, která se na živnostníky valí rok od roku vyšší a vyšší. Nejnověji od počátku tohoto roku tzv. Kontrolní hlášení plátců DPH, kdy musíte Finančnímu úřadu hlásit komu konkrétně jste fakturoval zboží či služby v objemu na 10 tisíc korun, a také od koho jste zboží či služby v hodnotě nad deset tisíc korun pořídil. Finanční úřady, následně pak Finanční ředitelství, Celní správa a nakonec i Ministerstvo financí pak má v ruce něco, co dosud nesmělo evidovat – vaše obchodní tajemství, s kým a za kolik obchodujete. I při kontrole z FÚ si kontroloři nesměli pořizovat kopie dokladů a vy jim je, bez uvedení konrétního zboží či služeb, musíte posílat sám. Proč? Rozhodně to není boj proti daňovým únikům. Kdo bude tento zákon chtít ošidit, bude fakturovat několikrát pod deset tisíc koruna v kontrolním hlášení se tyto doklady jmenovitě neobjeví. Tedy žádný boj proti karuselovým podvodům to není. Je to jen šikana a snaha ministra financí Babiše sbírat o svých konkurentech citlivá data. Krom toho, analytici z podobných dat dokáží rozklíčovat, v jakém oboru se pohybují jaké peníze, takže najednou se může stát, že se Agrofert skutečně rozroste třeba o stavební divizi nebo o podniky zabývající se dovozem oblečení, či já nevím, jaké mohou být obory. To všechno mu mohou jeho lidé na Finančním ředitelství a Ministerstvu financí z těchto dat rozklíčovat. K zavedení EET jsem již mnohokrát slyšel bonmot: „Vaše žena neví, kolik jste vypil piv, ale Andrej ano.“ Je to nadnesené, protože účtenky nebudou jmenovitě na zákazníka, ale třeba se jednou dorpacujeme i do tohoto stavu. A k čemu to pak všechno bude dobré? Třeba k vydírání oponentů, k rozjetí vlastního byznysu tam, kde se točí peníze, aniž byste museli zadávat marketingovým společnostem drahé výzkumy.

A opět, v zájmu šíření dobra chtějí zakázat kouření v restauracích. Ano, pro nekuřáky je kouř bezpochyby obtěžující. Ale má nekuřák možnost volby? Má možnost zvolit si nekuřáckou provozovnu? Odpovídám, že ve většině měst a městysů ano. Až dojde k úplnému zákazu kouření v hospodách a restauracích a barech, tak to nejvíce odnesou sami hostinští. Argumenty, které předkládají zastánci tohoto zákazu, že pak začnou do hospod chodit nekuřáci, jsou liché. Kdyby totiž ta poptávka byla skutečně taková, pak by nekuřácké hospody a bary vznikaly samy od sebe, protože by to byl obrovský byznys. Ale ony vznikají poněkud pomálu. Ale zase, tenhle zákon dopadne přeci na ty zpropadený kuřáky a konečně bude pokoj. Nebude. Budete chodit do barů skrz hlouček kuřáků stojících před hospodou.

A tím konáním dobra nám dnešní vládci zdůvodní úplně všechno. Třeba i prolomení domovní svobody. Vy budete vrah, policisté to budou vědět, budou mít i podezření, že vražednou zbraň schováváte doma, ale nesmí k vám vtrhnout (mimo jasně specifikované případy) bez povolení k domovní prohlídce. A když budou chtít vtrhnout a vy je nepustíte, nic se vám za to nestane. Když ale vás soused udá, že v kotli topíte cvičkama, tak musíte úředníka pustit bez soudního povolení a když ne, dostanete flastr, že budete moci prodat barák (pro hnidopichy – úmyslně přeháním). Policisté k vám nesmí, ale exekutoři mohou k vám vtrhnout (a to bez přítomnosti nezávislých svědků a policie), i když dluží váš bratranec a oni mají důvodné podezření, že u vás by mohlo být něco, co je toho dlužícího bratrance (a to už nepřeháním, to skutečně může nastat). A ani oni nepotřebují žádné soudní povolení.

Zakládá se banovní registr. Stát bude vědět o každém vašem bankovním účtu. Kde ho máte a snad i od kdy jej máte. Je pak už jen otázkou času, kdy někoho „moudrého“ napadne, že v rámci boje proti špinavým penězům bude stát vědět i aktuální zůstatky na účtu. A já se ptám, k čemu to stát potřebuje vědět? Jen k šikaně a vydírání. Představitelé státu, stejně jako státní úřednicí, si neuvědomují jednu základní věc – jsou zaměstnanci těch, kdo pracují v soukromém sektoru. Až na malé vyjímky totiž téměř žádná státní firma, nebo státní instituce, či úřad negeneruje zisk. Jen spotřebovává část zisku od ostatních, kteří zisk tvoří. Přesto se k vám mnohdy stát, jeho představitelé i někdy i státní úředníci chovají ne jako ke svému chlebodárci, ale jako ke svému otrokovi.

A tak se na závěr ptám – nesměřujeme až do jakési moderní obdoby nevolnictví? A je nutné takto nastavený směr držet i nadále? Je možné ještě něco změnit?

V příšítch parlamentních volbách můj hlas dostane ten, kdo představí svou konkrétní vizi zeštíhlení státu a omezení státní byrokracie, zákazů, šmírování, dotací ….