Chceme novou vládu a když nepadne, tak generální stávku...

„Chceme novou vládu a když nepadne, tak generální stávku a paralyzujme tuto zemi!“, to je výzva jednoho z odborových předáků z dnešní demonstrace, myslím, že pana Jaroslava Zavadila.

Ctím právo každého vyjádřit svůj nesouhlas s čímkoliv, včetně nesouhlasu s vládou. Pokud jsem v některých svých dnešních příspěvcích reagoval, že sto tisíc účastníků demonstrace je málo, rovnou říkám, že tento příměr je do jisté míry nadsázkou. Rozhodně je stotisícihlavý dav dost velkým, aby jej někdo mohl přehlédnout, či nevnímat jeho volání. Na druhou stranu je velmi malým, aby mohl donutit vládu k podání demise. Proč?

Pokud jde o nesouhlas s reformami, pokud jde o odpor k některým krokům vlády (u některých jedinců dokonce ke všem), jde o dav obrovský, který rozhodně má moc reprezentativní. Jde-li však o výzvy k odstoupení vlády na nátlak „ulice“, což je ve své podstatě krokem mimoústavním (neplést s pojmem protiústavním; pouze ústava neříká, za jakých okolností má premiér podat demisi, krom vyslovení nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou), jde o názor, u kterého lze jednoznačně potvrdit, že jej určitě podporuje cca 2% voličů. Ostatních 8.300.000 voličů takovýto požadavek nevyslovilo.

Netvrdím, že si demisi vlády nepřeje nadpoloviční většina voličů, pouze tvrdím, že se prokazatelně k tomuto požadavku souhlasně vyjádřilo najednou jen asi 2% z nich. Co tedy teď?

Pokud si, milí spoluobčané, opravdu přejete pád vlády (a rovnou podotýkám, že nespokojenost s prací vlády nutně neznamená volání po její demisi a naopak, ten kdo po její demisi nevolá ještě nemusí být nutně s její prací spokojen), dejte to najevo skutečně masovými protesty. Masovými protesty ve všech větších městech. Protesty, na které vás nebudou svážet autobusy a vlaky vypravované odborovými centrálami (a tedy v podstatě z našich daní, protože odbory jsou taktéž financovány i ze státního rozpočtu), protesty, které, pokud je chcete srovnávat se spontánními demonstracemi z listopadu a prosince roku 1989, si pořídíte za „svoje“ a ne za „naše“ peníze.

Než však se do tohoto boje za změnu (která je nutná, i když asi ne taková, jaká bude následovat v případě předčasných voleb) pustíte, dobře přemýšlejte. Je velice pravděpodobné, že předčasné volby by dopadly drtivým vítězstvím ČSSD, která by za podpory, či s přímou spoluúčastí KSČM vytvořila vládu. Ne, nehodlám zde strašit bubákem komunismu. Pominu-li totiž některé strašáky v jejich řadách, kupř. pana Grebeníčka a paní Semelovou, jde o stranu sice na samém kraji levého spektra, ale momentálně bez větších šancí nějakým způsobem zvrátit kolo dějin a nastolit opět vládu jedné strany. Tím nepopírám možné tendence některých jednotlivců i ve vedení KSČM o podobný způsob vládnutí „na věčné časy a nikdy jinak“.

Co je podstatnější, je pravděpodobnost kroků nové vlády. Rozhodně nelze očekávat zlepšení ekonomické situace mávnutím kouzelným proutkem. Ba co víc. Osobně se domnívám, že nedojde témř k žádným změnám ve vztahu k daňovým poplatníkům. Pokud se někdo domnívá, že dojde k okamžitému snížení DPH, tak se mýlí. Je možné, že dojde k jejímu částečnému snížení (v řádu jednoho procentního bodu u snížené sazby) a nedojde k vytvoření jedné sazby DPH, jak to plánovala současná vláda. Ale neočekávejte víc. Ve státní pokladně je prostě průvan, na kterém se společně podílely všechny dosavadní vlády, ať už byl premiérem Klaus, Zeman, Špidla, Gross, Topolánek, Fischer nebo Nečas.

Daleko horší je však situace v otázce důchodů. To, co se nazývá první pilíř, tedy ono průběžné financování důchodového systému, je v permanentním nedostatku financí a je nutno jej každoročně dotovat přímo ze státního rozpočtu. Důvod? Prodlužování lidského života, nepříznivý demografický vývoj a řada dalších. V současnosti „živí“ jednoho důchodce 2,2 ekonomicky aktivního občana. A to jsme na tom zatím dobře. Bude hůř. Existují demografické studie, které hovoří i o možnosti, že kolem roku 2050 bude tento poměr už někde na úrovni 1,1:1. Jak z tohoto ven? Jsou dvě varianty. Buď se budou všichni spoléhat na důchod ze státního sociálního zabezpečení, ale pak počítejte s tím, že budou muset nutně vzrůst odvody z příjmů na toto zabezpečení, slovy dneška – aby mohl dostávat průměrný důchodce svůj průměrný důchod 10.000,- Kč, stačí, když dnes odvádí průměrný poplatník 4.550,- Kč na důchodové pojištění (pozor, je to jen jedna ze součástí odvodů na sociální pojištění), v roce 2050 to ale v dnešní hodnotě koruny bude už muset činit 9.090,-Kč. I při použití současného průměru mzdy v ČR (na který ale více než polovina obyvatel ani nedosáhne), tedy 26.067,- Kč, to znamená, že dojde k poklesu reálné koupěschopnosti obyvatelstva a tudíž i k poklesu ekonomiky. Druhá varianta říká, že se lidé budou muset na svém zabezpečení na stáří více aktivně podílet. Podle posledních dat se penzijního připojištění účastní asi 4,6 miliónu účastníků, kteří si průměrně na penzi spoří 428,-Kč měsíčně. Není to málo, ale rozhodně to není mnoho. Pokud si takto budete spořit 40 let, dosáhnete svých vkladů cca 200 tisíc korun a od státu dostanete dalších cca 59 tisíc korun. I při ročním zhodnocení kolem 3% se stejně nedostanete na lepší celkovou částku, než je něco kolem půl milionu korun. Pro Vaši informaci to znamená, že taková penze bude doživotně něco kolem tří až tří a půl tisíce korun.

Pokud se shodneme na tom, že chceme penzi na úrovni dnešní průměrné penze, znamená to, že budoucí generace zatížíme měsíčním odvodem na průběžný důchodový účet pak částkou ne 9 tisíc měsíčně, ale kolem 6 tisíc měsíčně. I tak je to stále podstatně více, než dnes. I proto je nutnost soukromého penzijního připojištění dosti zřejmá. Pokud se budeme spoléhat jen na státní zabezpečení a nebudeme-li sobecky chtít zatížit budoucí generace, musíme se pak ale spokojit s důchodem na úrovni poloviny dnešního průměrného důchodu. A to si současná vláda nejspíše uvědomila a proto se rozhodla nabídnout ještě i druhý pilíř důchodového zabezpečení. Současná opozice toto chce zrušit, zahodit, zničit, a to s poukazem na dopad na současné starobní důchodce. Ano, souhlasím, důchodová reforma bude mít dopad na současné důchodce. Nepopírám to. Dojde k tomu i díky tomu, že druhý pilíř předpokládá u jeho účastníka snížení odvodů na průběžný účet ze současných 28% hrubé mzdy (správněji superhrubé mzdy) na 25%. Tento výpadek měl být kompenzován třeba i oním zvýšením DPH, což opět postihne i důchodce (ale postihne to všechny, protože zboží zatíženou touto daní kupujeme všichni). Současně dojde k dopadu i v tom, že předpokládaná valorizace bude menší, než je inflace. Ano, tím dojde ke snížení reálné hodnoty důchodu (lze z čísel, která jsou zveřejňována odhadnout, že někde kolem 2% ročně při odhadu inflace kolem 3 procentních bodů ročně). Toto snížení reálné hodnoty důchodů rozhodně nebude příjemné a bude každopádně zásahem do hospodaření důchodců, ovšem ne tak dramatickým, jak je nám ze strany oponentů této vlády podsouváno. Uvědomme si, že plán je navyšovat důchody o třetinu inflace, do níž se, samozřejmě, promítá i zvýšení cen vlivem zvýšení DPH (inflace se totiž počítá z reálných cen včetně DPH). Tedy strašit úbytkem reálné hodnoty důchodů a ještě k tomu i zvyšováním DPH je vytváření dvou bubáků z jednoho a téhož (netvrdím, že se do inflace promítá jen zvýšení DPH, ale je v inflaci promítnuto).

Lze postupně rozebírat další a další kroky současné vlády. Netvrdím, že jsou „superkdovíjaké“. Sám mám se spoustou z nich problém. Jedním z nich je i anoncované navýšení spoluúčasti pacientů při ošetření na 50,- Kč za návštěvu lékaře, či 200,- Kč při návštěvě odborného lékaře bez doporučení praktického. To už je opravdu hodně. Našel bych toho nepochybně více.

Přesto všechno. Než se vrhnete do dobrodružství svrhávání vlády, k čemuž ovšem každopádně máte právo, použijte aspoň kousek selského rozumu a zamyslete se, zda to, co Vám slibují jiní, jsou vůbec schopni zajistit. Oprostěte se od hesel, že všechno rozkradli. Není to pravda. K rozkradení a tunelům došlo. Není však pravda, že je takto zlikvidováno všechno. Všimněte si jedné zajímavé věci. Nejvíce podobných kauz je zaznamenáno tam, kde došlo k prodeji (sic! - oni to mnozí dodnes nezaplatili) do rukou českých podnikatelů. V případě zahraničních investorů si troufám odhadnout, že naprostá většina takových podniků dodnes funguje a dodnes odvádí do státního rozpočtu peníze na DPH, za zaměstnance a podobně. K čemu docházelo, a to za všech vlád, bylo podhodnocení reálné ceny takových podniků a k jejich prodeji za menší cenu. K podobnému kroku byly nejspíše pod vedením bývalého ministra za ČSSD, Tvrdíka, připravovány i naše aerolinie.

Máte-li v záloze skutečně nové, neotřelé a snad už i funkční politiky, pak ano, pak tuto vládu svrhněte. V opačném případě se jen budete podílet na mimoústavním předání moci z rukou jedné zprofanované grupy do rukou jim podobných a možná dopomůžete k prima teplému místečku předákům typu pana Zavadila, Duška a podobně. Oč jim jde především, ukázalo i v titulku citovaná výzva z dnešního odpoledne na Václavském náměstí.

Ať se rozhodnete tak, či onak, přeji úspěšnou ruku a volbu, kam nasměřujete zemi, kde nežijete jen vy, ale kde žijí i mnozí další.