Křesťanství je základ naší civilizace

Evropa a celý západní svět, jehož hodnot, včetně svobody vyjadřování svých názorů, tolik užíváme a tolik si jich vážíme,stojí na křesťanských základech. Myslím, že tento fakt lze jen těžko popřít.

Kdekdo dnes spojuje křesťanství s jednou jedinou církví, s tou římskokatloickou. Navíc, často dělá chybu v tom, že křesťanství spojuje neodvolateln s vírou. Při tom principy křesťanství přijímají i tak sekulární státy, jakým je Česká republika a mají je ve svém základu zakořeněné.

Byli to právě křesťané a bylo to křesťanství, které jako první začalo programově a cíleně zaměřovat své působení mimo víru na otázky lidské, sociální, na otázky zdravotnictví a podobně. Ano, existovala jistá charita již v dobách předkřesťanských, ale šlo v podstatě o jediné – o občasné almužny žebrákům. Teprve křesťanství a křesťané se tímto jevem začali zabývat jinak. Snažili se o potřebné postarat. Nešlo jen o almužny, ale o cílenou činnost na to, aby ti lidé nepřežili jen pár hodin, po té, co se z almužny nají, ale vytvářeli instituce, nejčastěji při nejrůznějších řeholních domech, které se o tyto vyčleněné lidi starali. Byli to právě křesťané, kdo zakládal první špitály i pro lidi zcela nemajetné. Tam se o ně v mezích a měřítkách tehdejších možností starali příslušníci řeholních řádů. I ten pojem zdravotní sestra má svůj základ právě v křesťanství, kdy právě ty úkony pomoci nemocnému, tak jak je dnes požadují pacienti po zdravotních sestrách a sanitářích, prováděly především sestry, příslučnice špitálních řeholních řádů.

Ale i otázka vzdělání byla rozvíjena především křesťany. V dobách předkřesťanských bylo pro chudého, prostého člověka takřka nemožné získat jakékoliv vzdělání. A byly to nejrůznjší řeholní řády, které zakládaly školy, kam nebyla podmínkou přijetí majetnost, ale nadanost. Ano, mnohdy bylo v dávnější historii po takovém zájemci požadováno, aby vstoupil do příslušného řeholního řádu, ale i to se časem překonalo. Víme i z děl národních buditelů, jejichž pracemi se celá řada lidí, kteří křesťanství kritizují a napadají, tolik zaštiťují, že mnohé osobnosti studovaly na školách spravovaných kláštery. Po dobu studií museli sice zachovávat mnohá pravidla příslušného řádu, ale ke vstupu do řehole pak už nuceni nebyli.

A otázka práva? Nebyl náhodou institut advokáta, tak jak jej známe dnes zaveden právě tou tolik zlořečenou inkvizicí? Ale ano, existovali ve starém Řecku a Římě řečníci, kteří často u soudů vystupovali na jedné, či druhé straně, ale bylo jich málo, byli dostupné jen pro ty nejbohatší a teprve vývojem v křesťanských dobách jsme dospěli k systému, který máme dnes.

K základním principům křesťanství patří i úcta k rodičům. Je to jedno z přikázání desatera. Je snad i toto překonané?

Ano, pan Rýznar, na jehož dnešní článek reaguji, má v jedné věci pravdu. Křesťanství je do určité míry na ústupu. Jenže, zatímco pan Rýznar se z toho raduje a směšuje křesťanství a církev, já jsem z toho smuten a zděšen, protože civilizace, která opustí své vlastní kořeny, z nichž vzešla, které si po generace osvojila, a které pak nahrazuje nikoli ideály člověka, ale ideálem materiálního bohatství, honbou za mamonem, vzrůstající závistí a nenávistí, taková civilizace je odsouzena ke svému zániku a k pohlcení jinou civilizací, která si své kořeny drží. Někdy taková nová civilizace může být přínosem, jindy zkázou a krokem o mnoho staletí zpět. Vzhledem k nastupujícímu boji islamistů proti všemu západnímu (čti křesťanskému, nebo po jejich, proti nevěřícím) se obávám, že v tomto případě bude naše civilizace nahrazena civilizací spíše horší, více odkloněnou od základních lidských práv.

Pokud, pane Rýznare, toužíte po nastolení práva šaría, pak jste svůj bojovný článek, plný lží, urážek a nesmyslů napsal správně. Pokud se domníváte, že ve světě, kde je nějakých 90% lidí věřících v nějakého boha, dokážete svůj ateismus ubránit a zcela se i vykořenit ze základů, z nichž jste vznikl, tedy vykořenit se z principů křesťanství, neuspějete. Je jen otázkou, čím svobodu křesťanskou chcete nahradit. Tvrdíte, že křesťanství je nesvoboda. A já tvrdím, že nikoliv. Ta svoboda, jak ji znáte dnes, vznikla na principech křesťanství, neboť už v Bibli se píše, že všichni lidé jsou si rovni. Již v Bibli se píše i o odpouštění. V Bibli se píše o toleranci. Je to křesťanství, které svým přirozeným vývojem zapříčinilo to, že západní civilizace, přes všechny její nedostatky, je v podstatě svobodná.

Ano, dokáži si představti, jak mnozí oponují, že heslo „Volnost, rovnost, bratrství“ je přeci heslem Francouzské revoluce . Ano, je. A jak toto heslo dopadlo? Jediné, co se naplnilo, to byla ta rovnost, s kterou aktéři této revoluce nakonec končili pod gilotinou.

Uvědomte si, pane Rýznare, ža všechny pokusy vytlačit z nějaké tradičně křesťanské země její základ, křesťanství, končil vždy jen a pouze krvavou diktaturou a terorem. Francie v období revoluce, Rusko, země bývalého východního bloku …. tam všude nakonec sáhla moc k hromadné likvidaci svých odpůrců.

A závěrem. Křesťanství ve svých principech odsuzuje jakooukoliv nesvobodu člověka, neboť chápe člověka jako dítě Boží a tím bere křesťan lidi kolem sebe za bratry a sestry. Pokud je pro Vás normální své bratry a sestry likvidovat, pro mě, jako pro křesťana, je to nepřijatelné. Já jsem křesťan. Hlásím se k Římskokatolické církvi. A nic na tom nezmění ani Vaše bláboly, lži, nesmyslné a podlé útoky, nic na tom nezmění ani kdyby podobných, jako vy, byla většina. Já mám svou pravdu, já mám své ideály a z nich neslevím ani o píď. A pokud to chcete slyšet, ano jsem křesťan a přijímám jako závazné přikázání Nezabiješ. Přesto, pokud se někdo někdy bude pokoušet jakkoliv fyzicky útočit na ideály, ke kterým se hlásím (podotýkám fyzicky útočit – snažit se o zavírání lidí pro jejich víru, fazickou likvidaci těchto lidí, snahy o likvidaci památek, které křesťanské kořeny tohoto národa připomínají), místopřísežně prohlašuji, že i já vezmu zbraň a budu se bránit a bránit své ideály, své kořeny, své bratry a sestry, se zbraní v ruce. Proti komukoliv – militantním ateistům, muslimům, revolučním komunistům, proti všem těmto půjdu. Stejně, jako to psal jeden farář citovaný v dokumentárním seriálu o Heydrichovi: „Pokud by některý gestapák chtěl ke mně vtrhnout, vezmu pohrabáč ...“

V tuto chvíli jste ve svých útocích jen u slov, i proto se bráním jen slovy. Ale já, na rozdíl od jiných, kteří by rádi obnovili pogromy proti katolíkům a věřícím obecně, ale zatím jen provokují, špiní, vytvářejí si teprve příhodné podmínky pro podobné pogromy, rovnou říkám, že tentokrát to už útočníkům neprojde tak snadno, jako tomu bylo v našich zemích před sedmdesáti lety.

Vážení diskutéři, poslední odstavce nejsou výzvou k útokům na lidi mimo víru, ale jen a pouze upozorněním na to, že dnes již existují lidé, kteří při znalosti historie, jsou ochotni se bránit přiměřeně tvrdosti útoků. Že jsou k tomu odhodláni. Osobně si moc přeji klid, tolerantní soužití lidí s vírou s lidmi bez vyznání, vzájemnou úctu a obyčejnou lidskou lásku. Bohužel, ta neláska jde primárně z „tábora“ militantních ateistů, těch, kteří svou nevíru pyšně povyšují na „vědecký názor“ a každý, kdo s nimi nesouhlasí, každý, kdo zastává jiný názor je fanatik a je primárně špatný.