Paříž, středa 7.ledna 2015 krátce před polednem. Událost, která na chvilku zastavila téměř veškerý život Francie. Svět za několik hodin obletí záběry jak maskovaný muž nemilosrdně střílí z bezprostřední blízkosti na ležícího policistu.
A na blozích je živo. Asi málokoho nechal incident v Paříži chladným. Pro západní svět jde o bezprecedentní útok na základní pilíř jeho existence – na svobodu slova. A tak se samozřejmě objevují blogy odsuzující tento čin. Některé tvrdě a nevybíravě, jiné trochu umírněněji. Jedni odsuzují celý islám, jiní zase říkají, že nejsou všichni muslimové stejní, že jsou i mírumilovní. Názor střídá názor. A, ač s některými názory osobně nesouhlasím, všechny tyto názory považuji za legitimní. Jak názory těch nejradikálnějších odpůrců muslimů, tak i těch, kdo je hájí. Obě skupiny mají na svůj názor právo.
Několik článků se však tomuto vymyká. Jejich autoři jen zneužili tragédie v Paříži k šíření svých rudých bludů. Jaromír Petřík a Oldřich Rambousek.
Prvně jmenovaný ve svém článku přirovnává teroristické útoky v Paříži k činům bratří Mašínů a sám je nazval teroristy. A zločin z Paříže jen zneužil k tomu, aby mohl plivat své jedovaté, nenávistné sliny na křesťany, jejichž existence mu nedává asi více spát, než existence kohokoliv jiného.
A já mu odpovídám tedy i zde, stejně jak jsem činil v diskusi: Skupinu bratrů Mašínů nelze považovat za teroristy ani omylem! Můžeme je považovat za odbojáře, ale je zcela v pořádku, když je někdo bude považovat za loupežné vrahy. Jakmile ale začneme u nich hovořit o terorismu, okamžitě jim přisuzujeme pro jejich jednání politický podtext. A protože zde stále platí Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a v něm i paragrafy o legitimnosti odporu vůči němu z politických důvodů, každý, kdo je označuje za teroristy, vlastně jim sám dává status odbojáře.
Oldřich Rambousek pak pojal celý problém přísně ideologicky a na „prohnilosti imperialismu Evropy“, který se hnusí právě těm militantním islamistům, se nás snaží přesvědčit, že si za tento útok, podobně jako za další, můžeme jen my sami.
Nehodlám tu rozebírat činnost bratrů Mašínů a prosil bych i diskutéry o zdržení se hádek, jestli byli odbojáři, nebo jen obyčejní loupežní vrazi. Nehodlám tu ani polemizovat nad ideologickými poučkami, které si pamatuji z doby, kdy Marxismus-leninismus byl v této zemi jedinou povolenou doktrínou. Důvod vzniku tohoto článku je upozornění, že existují lidé, kteří se neštítí zneužít této tragédie pro šíření své vlastní ideologie nenávisti.
A tak snad jen to přirovnání, které mě již napadlo odpoledne:
Tančíte zde častušku na hrobech zavražděných novinářů a policistů jak ty nejposlednější hyeny, jen s tím rozdílem, že hyena je v přírodě velmi užitečný tvor. A přestože jsem téměř přesvědčen, že pojem stud je pro vás cizí, zaštiťuji se droboulinkou nadějí, že snad ještě kousek lidskosti ve vás zbyl a ta lidskost najde zbyteček studu a vy se třeba zastydíte. Já vím, naděje skoro nula, ale přeci jen ...
