Jestli církve

nějaký majetek dostanou nebo nedostanou, nebude vůbec otázka těchto různých čísel nebo otázka práva, ale výsledek boje těch nahoře. Nás, kteří církve nemusí, je sice velká většina, ale bez špetky vlivu na to, jak dopadne ten boj nahoře. Proto jsou pro nás dole všechny polemiky na dvě věci

Re: Jestli církve

To je otázka především práva a nebo co kdo z nějaké Dolní Lhoty myslí.

Pane Oulický

Váš  text  má  hned  několik  " chyb " - je  příliš  dlouhý, jsou  v  něm  matematické  vzorce, přináší  sofistikované  informace  a  co  nejhorší  -  pravdu. Nic  pro  "obyčejné  lidi"....ti  chtějí  zmatené, lživé  a  nenávistné  výplody  ve  stylu  made  in  Vokšay ....

Re: Pane Oulický

Dobrý den Vážený pane Oulický,

snažil jsem se panu Vokšayovi ve jeho článku ty největší nesmysly vyvrátit, leč jsem selhal. Nikoliv proto, že by mne pan Vokšay "ubil" argumenty, ale proto, že pan Vokšay není žádné disputace schopen. Své oponenty pouze častuje urážkami a na jakkoliv solidně postavený a předložený argument reaguje výsměchem a domnělým znemožněním svého oponenta. To že v 99% případů je opak jeho záměru pravdou mu zjevně nevadí. Obávám se, že Váš zajímavý článek ani nepřečte. Takže učiním závěr. Velmi Vám děkuji, že píšete svůj blog, neboť vidět takové množství předkládaných argumentů, navíc s takovou trpělivostí a věcností v konfrontaci s demagogickými plky bez špetky reálného základu, to člověku prostě zlepší náladu

Re: Dobrý den Vážený pane Oulický,

Děkuji, článek asi i právě z Vámi popisovaného důvodu vznikl. Argumentovat pod článkem v rozsahu, jak jsem se snažil ve své odpovědi je prostě nemožné, neboť se vždy najde někdo, kdo argumentační diskusi bude rozbíjet. A nemusí to být jen autor článku, pod nímž diskutujete ....

drobné chybičky v úvaze

1.Jestlipak víte proč pan Vokšay počítal s komerčním úrokem? No protože stát ty 2-3 miliardy ročně nemá. Jak víte,, tak je a ještě dlouho bude v deficitu kolem 100 miliard ročně. Kalouskovi se to horko těžko podařilo stáhnout na těch ca 105 miliard-ale níž už to půjde těžko, už není kde škrtat.

Čili, stát si i ty 2-3 miliardy ročně  pro církve bude muset vypůjčovat  na státní dluhopisy,možná 3-5 % ročně , možná na 5-10let (než doplatí ty předešlé dluhy)... Takže, kdy jste i toto započetl do té tabulky?

2. V době internetu argumentovat tím že by "zveřejnění " nějakého seznamu by pokrylo mnoho tiskových stran to je opravdu komické.Právě naopak-za pomocí IT nástrojů by ho šlo poměrně lezce filtrovat a zobrazovat podle konkrétních církví,  lokalit, typů půdy  či jiných kritérií.Ostatně-ty seznamy už jsou dnes určitě v nějakém formátu  připravené protože podle nich přece církve budou ten majetek požadovat k vydání

Re: drobné chybičky v úvaze

Zcela nepochybně existují a zmiňuji se o tom v článku. Kdo tvrdí, že neexistují, je pan Vokšay. Tím vlastně podporujete tuto mou myšlenku, že autor napadeného článku v tomto směru nemá pravdu.

Ohledně komerčního úroku - podobnou myšlenku pak ale musíte v tom případě transponovat do všech státních výdajů, neb není zřejmé, na které výdaje si stát půjčuje a které stát platí přímo. Jinými slovy, i třeba na důchody je potřeba si půjčovat, nebo na sociální dávky, nebo na státem financované stavby ... i do tohoto je tedy potřeba pak počítat s úročením podle zisku z dluhopisů (mimochodem, víte, že úročení státních dluhopisů v určitých případech ani nedosahuje hodnoty inflace?)

Vokšay

asi moc nepracuje s čísly. Jinak by věděl, že úrok a inflace jsou dvě rozdílné věci.

Jakýkoliv výpočet celkové částky při zvyšování o inflaci je

absolutní nesmysl.  Navýšení platby o inflaci totiž   n e n í   úročením. A taky každý ekonomický výnos (zisk či úrok) je snižován o příslušnou hodnotu inflace.

 Navýšení o inflaci je pouze udržení hodnoty peněz.  Pokud mám zaplatit hodnotu deseti krav (abych použil obvyklý převod hodnoty peněz středověkých) a chci splátku rozložit na deset let, tak musím věřiteli umožnit, aby si i v posledním roce mohl koupit desátou krávu.  Což by v inflačním prostředí, pokud bych zaplatil desetinu původní splátky nemohl. Bude-li inflace 2 % ročně, bude kráva stát cca 1,22 původní částky.  A já tento 1,22 násobek získám tak snadno (těžko), jako před deseti lety původní částku. A to mně věřitel odpusil výnos z prodaného mléka (tedy nevyžadoval úrok vyšší, než inflace).

 Závěr:  Počítat, kolik se zaplatí celkem vč. inlface je nesmysl. Manipulují s ním buď lidé neznalí, nebo znalí darebáci.

Re: Jakýkoliv výpočet celkové částky při zvyšování o inflaci je

Nesouhlasím. Zvýšení částky o míru inflace nezajistí po 10 letech možnost nákupu 10 krav. Míra inflace vypočítává pohyb všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v určitém časovém období. Tedy nejen krav, ale třeba i ovcí, nebo hřebíků. Z toho plyne, že jakékoli vyrovnání nikdy nemůže být spravedlivé.

Může mi osvětlit, jak se vaše legenda o sv. voršilkách rýmuj

s touto vzpomínkou Cyrila Svobody: Kauza Voršilky vznikla tak, že mi řády nosily restituční podklady. Pozemkové knihy, výpisy z geodézie, smlouvy... A tam stálo, že jim patří důmčp. to a to. Tak jsem to napsal do zákona. Následně se ukázalo, že výstavba Nové scény Národního divadla nebyla vyřešena jako novostavba, ale jako rekonstrukce. Na starém čísle popisném se postavil nový barák, který ani vteřinu nepatřil řádu sv. Voršily Jenže jakmile nabudete něco ze zákona, tak je konstrukce taková, že nikdo před vámi nebyl vlastník. Nemůžete to revidovat, přezkoumat rozhodnutí, nic. Musela by se jedině udělat novela zákona a vyvlastnit to za náhradu ve veřejném zájmu. Ale potom by se řádu muselo zaplatit několik set milionů. Takže nastoupil kardinál Vlk a šlo se na řád sv. Voršily. Pan kardinál to zkoušel i v Římě u generálního představeného řádu sv. Voršily. Marně.

Re: Může mi osvětlit, jak se vaše legenda o sv. voršilkách rýmuj

Velice snadno, občas totiž docházelo ke změnám i v katastrech, včetně změn čísel popisných, nebo naopak, přidělení čísla popisného původní budovy, která již nestála, nové budově, která na jejím místě byla vystavěna. To je i tento případ. Jenže, pokud se Cyril Svoboda přiznává, že větu pouze opsal, pak mi to připomíná onu slavnou scénku z Divadla Járy Cimrmana, kdy Padevět, místo aby Cimrmanovi pomohl z lůžka, větu pouze zapsal ....